Finanční a fiskální dopady

Kolik kilometrů dálnic lze postavit z peněz generovaných mýtným systémem?

V roce 2013 bylo vybráno v systému elektronického mýta 8,55 mld. Kč, z čehož čistý zisk činil 6,50 mld. Kč. Pokud by prostředky z celého zisku byly použity na výstavbu nových dálnic (a ne na opravy stávajících komunikací), postavilo by se skoro 16 km. Pozn.: Vycházíme z informací uváděných ŘSD ze srpna roku 2013, a to z průměrné ceny za výstavbu jednoho kilometru nové dálnice 416 mil. Kč.

Proč v roce 2013 poklesl objem vybraného mýtného?

V roce 2013 poprvé v historii výběru mýta meziročně poklesly celkové mýtné příjmy nikoli z důvodu nižších dopravních výkonů, ale z důvodu poklesu průměrné vážené sazby. Vysoké tarifní zvýhodnění vozidel dnes již zcela běžné emisní třídy Euro V působí na pokles průměrné vážené sazby i pokles celkového výběru. Průměrná sazba tak ukazuje dopad změny, při které nebyly sazby zvýšeny skupině vozidel, jejíž podíl na dopravním výkonu stále roste a na konci roku 2013 dosáhl již 60 %. Právě velice rychlý růst podílu vozidel třídy Euro V tvoří v českém systému dynamický výnosový problém.

Jaká strategická rozhodnutí je nutná udělat před výběrovým řízením na provozovatele mýtného systému po roce 2017?

Klíčovým rozhodnutím, od kterého se odvíjí detailní strategie a akční plány, je volba základního cíle zpoplatnění pomocí mýtného. Zvolit je nutné mezi optimalizací pro výnos, anebo využití mýtného systému pro regulaci dopravy. Bude-li zvolena cesta optimalizace pro výnos, je nutné vytvořit metodiku, podle které bude určován rozsah zpoplatněné sítě s ohledem na vztah výnosnosti jednotlivých úseků a výnosnosti celého systému. Stanovena musí být také rámcová pravidla dlouhodobé tarifní politiky. Pokud se rozhodnutí přikloní k využití mýtného systému pro regulační účely, je nutné stanovit měřitelné regulační cíle. Je nicméně důležité pečlivě analyzovat možnost dosažení stanovených cílů právě pomocí regulace mýtným a Více …

Je z právního hlediska mýto poplatek nebo cena? Jestliže je poplatkem, kdo a jak určuje jeho výši?

V souladu se zákonem 13/1997 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů je mýtné poplatkem za užití zpoplatněné komunikace. Výše poplatku stanovuje Ministerstvo dopravy České republiky dle metodiky zpracované v souladu se směrnicemi EU a notifikované u Evropské komise. Konečnou výši poplatků pak schvaluje Vláda České republiky formou nařízení vlády.

Jaká je výše českých sazeb ve srovnání se zahraničím?

Pro srovnání českých sazeb se sazbami okolních států nelze používat průměr z tarifní tabulky z důvodu rozdílné struktury tabulek. Průměrnou hodnotu lze porovnávat pouze na bázi průměrné vážené sazby. Pro srovnávání jsme proto zvolili kategorii nákladních vozidel s hmotností nad 12 tun, pěti nápravami a emisní třídou Euro V, protože to je nejčastější konfigurace vozidel mezinárodní dálkové dopravy. Jakkoli toto zjednodušující porovnání nebere v úvahu výši sazeb v kontextu cenové úrovně a kupní síly v jednotlivých zemích, je relevantní z hlediska mezinárodního rozhodování o trasování cesty (např. zda jet z Frankfurtu do Bratislavy přes Českou republiku, nebo přes Rakousko). Od spuštění elektronického mýta v Více …

Jak se vyvíjela výše mýtných sazeb?

Výše mýtných sazeb se během provozu mýtného systému od roku 2007 vyvíjela. Mýtné sazby je nutné porovnávat pro konkrétní situace. Důvodem je rozdílná struktura tarifní tabulky, zpoplatněné sítě, regulační zásahy apod. Vývoj mýtných sazeb je ovlivněn následujícími parametry: změnou struktury tarifní tabulky (jiné skupiny dle emisních tříd), změnou struktury zpoplatněné sítě (přidání silnic I.třídy), přidáním regulovaných pátečních sazeb a rozlišením nových kategorií vozidel (BUS). Vývoj výše mýtných sazeb lze zobrazit pro vybrané emisní třídy s určitým počtem náprav platné pro daný typ komunikace. Pro ilustraci uvádíme graf, ve kterém je zachycen vývoj výše mýtných sazeb pro: běžný týden (neodráží páteční zvýšené sazby), Více …

Jak inflace ovlivňuje výši mýtných sazeb?

Na mýtné sazby a tím pádem na mýtné výnosy má inflace stejný vliv jako na všechny nominální ceny v ekonomice. Nejsou-li mýtné sazby zvyšovány o inflaci, reálná kupní síla prostředků vybraných z mýta se snižuje. V České republice nejsou mýtné sazby systematicky zvyšovány o inflaci. Právě z tohoto důvodu reálná průměrná vážená sazba (v cenách roku 2007) klesá rychleji než nominální průměrná vážená sazba (viz graf). Zatímco nominální průměrná vážená sazba se v roce 2013 dostala přibližně na úroveň roku 2007 (vzrostla o pouhých 0,7 %), v reálném vyjádření o 15 % poklesla.     Zohlednění vlivu inflace by mělo být Více …

Jak mýto odráží makroekonomické ukazatele České republiky?

Prostřednictvím principu výkonového zpoplatnění podle skutečně ujetých kilometrů a tím pádem skutečného dopravního výkonu se v mýtném odráží ekonomická situace České republiky, respektive celého středoevropského regionu. Přiložené grafy ilustrují korelaci vývoje dopravního výkonu zpoplatněných vozidel na zpoplatnění síti (tj. ujeté vozokilometry) s vývojem HDP a exportních/importních toků. Na obou grafech si nelze nevšimnout dopadu „finanční krize“ spojeného s propadem HDP i dopravního výkonu. Pozn. kalkulace je ilustrativní, protože nezohledňuje změny ve zpoplatněné síti a rozšiřování mýtné povinnosti na lehká nákladní vozidla.

Je omezení nákladní dopravy v pátek odpoledne vyššími sazbami úspěšné?

Zvýšení pátečních sazeb pro nákladní vozidla v čase od 15:00 do 21:00 je jediným regulačním nástrojem mýtného systému v České republice. Od roku 2014 je regulované pásmo dle pravidel Evropské unie redukováno na 15:00-20:00. Mýtné sazby jsou v tomto časovém pásmu o 50% vyšší. Cílem je motivovat dopravce k uskutečnění jízd v jinou dobu a tím pádem uvolnit dálnice osobním automobilům. Úspěšnost páteční regulace je vhodné posoudit pomocí procentuálního rozložení intenzity během dne před a po zavedení zvýšených sazeb, jak je zachyceno na následujícím grafu. Jedná se o konkrétní příklad vývoje intenzit během vybraných dvou dní. Na grafu je patrné, Více …