Finanční a fiskální dopady

Kdy mohou dopravci požádat o slevu na mýtném?

Možnost uplatnit slevy na mýtném mají dopravci od roku 2012. Nárok na slevu vzniká řádnou registrací vozidla dopravce a dosažením minimálního objemu předepsaného mýta.  V roce 2013 je stanovena minimální částka na 100 tis. Kč za kalendářní rok. Výše slevy se s objemem uloženého mýta zvyšuje. Pro rok 2013 a další je systém slev nastaven následovně: při platbě nad  100 000 Kč je sleva 5 %, při platbě nad 150 000 Kč je sleva 8 %, při platbě nad 250 000 Kč je sleva 11 % a při platbě nad 400 000 Kč je sleva 13 %. Tyto slevy však nezohledňují emisní třídy vozidel. Nejméně Více …

Jak se vyvíjel průměrný výnos na jeden kilometr zpoplatněné komunikace v České republice?

Průměrný výnos jednoho kilometru zpoplatněné komunikace v České republice od roku 2007 do roku 2010 klesal a v roce 2011 jen mírně přesáhl hodnotu roku 2007. V roce 2012 dosáhl zatím svého maxima, a to 6,27 mil. Kč na jeden kilometr. V roce 2013 průměrný výnos jednoho kilometru oproti roku 2012 lehce poklesl na 6,01 mil. Kč kvůli vyššímu výkonu zvýhodněných ekologických emisních tříd Euro V.  Příčiny poklesu mezi roky 2007 a 2010 nalézáme ve dvou základních faktorech – ekonomické krizi a ve změně struktury zpoplatněné sítě. Zatímco v roce 2007 byly zpoplatněny pouze dálnice a rychlostní komunikace, od 1.1.2008 snižují Více …

Kolik vydělává průměrný kilometr dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy?

Rozdíly v průměrném výnosu mýta na 1 km mezi jednotlivými typy komunikací jsou veliké. Důvodem jsou nejen rozdílné intenzity na komunikacích, ale i výška mýtné sazby, která je pro silnice I.třídy přibližně dvakrát nižší. Výnos 1 km dálnice je tak více než čtyřikrát vyšší než 1 km silnice I. třídy. V roce 2013 vydělal průměrně 1 km dálnice                               8,1 mil. Kč, rychlostní silnice              4,5 mil. Kč a silnice I. třídy                     1,7 mil. Kč.

Jaké jsou negativní externality těžké silniční dopravy?

Mikroekonomie označuje jako externality všechny negativní, či pozitivní dopady aktivit jednoho subjektu na ostatní subjekty. Pokud strom na vaší zahradě, ze kterého sklízíte ovoce, stíní zahradu souseda, je stín externalitou. Negativní externalita je formou nákladu (finančního – např. pokud soused sám nemůže ve stínu pěstovat zeleninu na prodej, nebo nákladu v podobě sníženého užitku – např. pokud si nemůže na zahradě užívat slunce). Na rozdíl od dalších nákladů spojených s vlastnictvím stromu (péče, prořez, sklizeň) tyto externí náklady vlastník stromu nepociťuje. Proto jsou označovány jako externí, jejich dopady (v našem případě stín) pak jako externality. Jako negativní externality těžké silniční Více …

Jakou část příjmů SFDI činilo v posledních letech mýto a dálniční kupóny?

Hlavním úkolem českého mýtného systému a dálničních kupónů je vytvořit jeden ze zdrojů financování dopravní infrastruktury. V posledních letech systematicky roste podíl mýtných příjmů v rozpočtu SFDI, dálniční kupóny si udržují stabilní podíl. V roce 2012 tvořilo mýto a dálniční kupóny téměř čtvrtinu příjmů SFDI. Důvodem je vedle narůstajících výnosů z mýta a kupónů omezení hlavního historického zdroje SFDI – privatizačních příjmů, který musí být nahrazen. Do budoucna se předpokládá, že podíl mýta a dálničních kupónů v rozpočtu SFDI bude narůstat. Důvodem však není předpokládaný nárůst výnosů z těchto zdrojů, nýbrž pokles ostatních zdrojů. Při současném nastavení sazeb je naopak předpokladem, že Více …

Jak se vyvíjela průměrná vážená sazba v posledních letech?

Meziroční změny průměrné vážené sazby odrážejí složení vozového parku a strukturu zpoplatněných komunikací. V roce 2007 byla průměrná vážená sazba poměrně vysoká, protože nebyly zpoplatněny silnice I. třídy, na kterých jsou sazby přibližně dvakrát nižší než na dálnicích a rychlostních komunikacích. Do roku 2010 průměrná vážená sazba klesala a dostala se na minimum (3,52 Kč/km) právě z důvodu zpoplatnění silnic I.třídy a obnovy vozového parku – tedy přesunu dopravního výkonu z nižších emisních tříd, které mají vyšší sazby, do ekologičtějších tříd s nižšími sazbami.   V roce 2011 a 2012 došlo k navýšení sazeb pro emisní třídy EURO I – IV Více …

Kolik se vybírá mýta ve srovnání s dálničními kupóny pro osobní auta?

Na mýtném bylo v roce 2013 vybráno 8,55 mld. Kč, což je téměř dvakrát více než na dálničních kupónech. Nicméně rozdíl mezi výnosy na mýtném a dálničních známkách se od roku 2011, kdy to bylo 2,6krát více, snižuje. Přelomovým rokem byl rok 2007, kdy poprvé převzalo mýto roli dálničních kupónů pro nákladní vozidla a autobusy nad 12 tun. V roce 2009 začala platit mýto i lehká nákladní vozidla (nad 3,5 tun) a dálniční kupóny existují od tohoto roku pouze pro osobní vozidla. Porovnáme-li roky 2006 a 2007 pouze z hlediska výnosů nákladních vozidel a autobusů nad 12 tun, je patrný Více …

Jak se v ČR vyvíjí struktura vozidlového parku dle emisních tříd?

V systému elektronického mýta od roku 2007 zaznamenáváme v průměru více jak 5% meziroční růst počtu registrovaných vozidel emisní třídy Euro V, a to převážně na úkor vozidel s emisní třídou Euro III. Ke konci roku 2013 tyto dvě kategorie v součtu pojímají 71 % všech registrovaných vozidel (kategorie Euro V 40 % a kategorie Euro III 31 %). Počty nejméně ekologických vozidel s emisní normou Euro 0 a Euro I pak v posledních čtyřech letech stagnují. Na konci roku 2013 byl jejich součtový podíl 5 %. U vozidel emisních tříd Euro IV a Euro II zaznamenáváme jen mírný meziroční Více …

Jak lze promítnout do mýtných sazeb negativní ekologické externality?

Členské státy jsou oprávněny zařadit do mýtného pro těžká nákladní vozidla poplatek, který je založen na nákladech vzniklých v důsledku znečištění ovzduší a navýšení hluku z provozu či v důsledku přetížení dopravy. Poplatek by měl být vybírán prostřednictvím systémů elektronického mýtného, které neomezují plynulý provoz a nezpůsobují místní blokace na stanovištích pro výběr mýtného. Tento poplatek by měl více motivovat dopravce k obnově vozového parku, což ve výsledku má vliv i na životní prostředí, vyšší bezpečnost nebo nižší provozní náklady apod. Internalizaci externalit zohledňuje nová Směrnice 2011/76/ES, která stanovuje přirážky za hluk a znečištění, o které mohou členské státy EU Více …

Co je průměrná vážená sazba a jak ovlivňuje výběr mýta?

Průměrná vážená sazba vyjadřuje průměrnou cenu, kterou platí dopravci za jeden kilometr, přičemž zohledňuje složení vozového parku a tím i odlišné sazby pro jednotlivé emisní třídy a počty náprav. Vahou vstupující do výpočtu váženého průměru je podíl příslušné kategorie (např. typ vozidla, počet náprav, emisní třída, typ komunikace, jízda v pátek odpoledne). Průměrná vážená sazba je strategickým finančním ukazatelem – její meziroční změny ukazují změny ve vozovém parku a struktuře zpoplatněných komunikací, které ve výsledku ovlivňují celkový výnos. Průměrná vážená sazba je tak klíčová pro aktivní řízení mýtných sazeb. Význam průměrné vážené sazby můžeme ilustrovat na současné situaci, kdy výrazně Více …