Finanční a fiskální dopady

Kolik mýta se vybralo v roce 2007?

V prvním roce provozu mýtného systému se celkem vybralo 5,56 mld. Kč. Oproti roku 2006, kdy byla nákladní vozidla nad 12 tun zpoplatněna pouze časovými kupóny, je to o 360% více.

Kolik mýta se dnes vybere na silnicích I. třídy?

  K 31. 12. 2013 bylo dle tarifních tabulek zpoplatněno celkem 203,4 km z 5791,4 km silnic I. třídy (dle Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti v ČR – stav k 1. 1. 2014). Silnice I. třídy tvoří 14,3 % celkové délky zpoplatněné sítě. V roce 2013 se na těchto úsecích vybralo cca 341 mil. Kč (4 % z celkových mýtných příjmů), což je o 8 % méně než v předchozím roce.

Pro ekologická vozidla je mýto levnější. Kdo nese náklady na tuto slevu?

Zvýhodnění ekologických vozidel je realizováno nižší mýtnou sazbou pro vozidla vyšších Euro tříd (Euro 0 je nejméně ekologické vozidlo, Euro VI je momentálně nejekologičtější). Český mýtný systém rozlišuje sazby pro skupiny tříd (a) Euro 0 až Euro II, (b) Euro III až IV a (c) Euro V a vyšší. Nižší sazby představují ušlý výnos, který se nakonec projeví v nižších příjmech Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Protože ekologické zvýhodnění je promítnuto již do mýtných sazeb, náklady na podporu ekologických vozidel se z účetního pohledu nikde neprojevují.

Proč EU vyžaduje zavedení mýta a nezaměřuje se pouze na harmonizaci tradičních nástrojů daňové politiky jako v jiných odvětvích?

Evropská komise klade na mýto ve svých strategických dokumentech důraz jako na nástroj principiální změny ve financování infrastruktury. Cílem je nejen zajistit prostředky na údržbu a rozvoj silniční sítě, ale rovněž vnést do nákladů dopravců celospolečenské náklady plynoucí ze znečištění, hluku a dalších negativních efektů těžké silniční dopravy (jedná se o tzv. internalizaci negativních externalit). Mýto je tak vlastně novým nástrojem v rukou tvůrců daňových politik. Zaměřuje se navíc na oblast, kde tradiční daňové modely selhávají – v realitě mobility lidí, zboží i služeb v Evropě bez hranic je nejspolehlivějším způsobem zpoplatnění infrastruktury. Tradiční daně (spotřební, z vlastnictví vozidla apod.) Více …

Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů. Dokáže se s tím mýtný systém vypořádat?

Ano, dokáže, pokud se vyřeší problematika směrování příjmů z vybraného mýta vlastníkům komunikací (tedy krajům) a zároveň zajistí i podílení se krajů na úhradě přiměřené části nákladů na výběr mýtného. Při rozhodnutí o zavedení zpoplatnění těchto komunikací bude potřeba, aby kraje odsouhlasily, na základě jakých transparentních kritérií se budou příjmy a náklady související se systémem výběru mýta alokovat.

Kdo stanovuje mýtné sazby a jakým způsobem jsou počítány?

V České republice jsou mýtné sazby stanovovány Nařízením vlády s limity definovanými evropskou Směrnicí 1999/62/ES ve znění změn Směrnice 2006/38/ES. Příloha směrnice nastavuje pravidla výpočtu mýtné sazby dle principu ekonomické návratnosti – přesně definuje položky, které mohou být zahrnuty do nákladů a metodický postup. Mýto obecně nesmí vynášet více, než jsou náklady na výstavbu, provoz a údržbu komunikace včetně běžných tržních nákladů financování a nákladů výběru samotného mýta.