Regulační funkce

Existují alternativy k podpoře ekologizace vozového parku mýtnými sazbami?

Ano, existují alternativy k podpoře ekologizace vozového parku mýtnými sazbami v podobě např. cíleného národního dotačního programu, který spočívá v podpoře pouze vozidel vyšší emisní třídy, než která je aktuálně povinná (tj. Euro VI do 31. 12. 2013, od 1. 1. 2014 lze podporovat pouze hypotetická Euro VII vozidla). Dotační program tohoto typu v minulých letech existoval v Německu, které v jeho rámci podpořilo od 1. 9. 2007 do 31. 8. 2013 pořízení 86 500 vozidel Euro V, EEV a VI. Od konce roku 2013 je program zastaven, protože neexistují vozidla Euro VII nebo vyšší. Objem německého dotačního programu dosáhl Více …

Jaká strategická rozhodnutí je nutná udělat před výběrovým řízením na provozovatele mýtného systému po roce 2017?

Klíčovým rozhodnutím, od kterého se odvíjí detailní strategie a akční plány, je volba základního cíle zpoplatnění pomocí mýtného. Zvolit je nutné mezi optimalizací pro výnos, anebo využití mýtného systému pro regulaci dopravy. Bude-li zvolena cesta optimalizace pro výnos, je nutné vytvořit metodiku, podle které bude určován rozsah zpoplatněné sítě s ohledem na vztah výnosnosti jednotlivých úseků a výnosnosti celého systému. Stanovena musí být také rámcová pravidla dlouhodobé tarifní politiky. Pokud se rozhodnutí přikloní k využití mýtného systému pro regulační účely, je nutné stanovit měřitelné regulační cíle. Je nicméně důležité pečlivě analyzovat možnost dosažení stanovených cílů právě pomocí regulace mýtným a Více …

Je omezení nákladní dopravy v pátek odpoledne vyššími sazbami úspěšné?

Zvýšení pátečních sazeb pro nákladní vozidla v čase od 15:00 do 21:00 je jediným regulačním nástrojem mýtného systému v České republice. Od roku 2014 je regulované pásmo dle pravidel Evropské unie redukováno na 15:00-20:00. Mýtné sazby jsou v tomto časovém pásmu o 50% vyšší. Cílem je motivovat dopravce k uskutečnění jízd v jinou dobu a tím pádem uvolnit dálnice osobním automobilům. Úspěšnost páteční regulace je vhodné posoudit pomocí procentuálního rozložení intenzity během dne před a po zavedení zvýšených sazeb, jak je zachyceno na následujícím grafu. Jedná se o konkrétní příklad vývoje intenzit během vybraných dvou dní. Na grafu je patrné, Více …

Jaké parametry chování dopravců lze teoreticky regulovat mýtným systémem?

Optimalizovat systém výběru mýta za účelem regulace, neboli ovlivnit chování řidičů je možné pouze jedním nástrojem, a to výší mýtné sazby. Teoretické nástroje ovlivnění chování dopravce vychází z výpočtu mýtné povinnosti. Do tohoto výpočtu vstupují následující parametry: volba typu vozidla (nákladní, autobus), počet náprav vozidla (jen u nákladních vozidel), emisní třída vozidla (Euro 0 až IV), den v týdnu a denní doba (regulace pátek od 15 do 20 hodin) a délka trasy po zpoplatněné komunikaci. V Evropě jsou nejběžnějšími nástroji regulace následující parametry: emisní třída vozidla (zvýhodnění ekologických vozidel) a denní doba (pouze Česko a Rakousko). Česká republika vysokým zvýhodněním Více …

Má v České republice smysl používat mýtný systém k regulaci dopravy?

Mýtné systémy pro nákladní vozidla jsou v Evropě využívány zejména jako zdroj financování infrastruktury a jejich využití pro regulaci je minimální. V realitě roku 2013 se domníváme, že regulační funkce mýtného systému je v ČR obecně přeceňována. Smyslem jakéhokoli regulačního zásahu je omezit určitý typ chování, případně jej nahradit jiným. V oblasti dopravy uvažujeme spíše druhý cíl – využívat ekologičtější vozidla, nejezdit v pátek odpoledne (v ČR prakticky realizováno), nejezdit v noci z důvodu obtěžování hlukem (např. v Rakousku) nebo se vyhnout městu a jet po okruhu. Proto je v konstrukci regulačního opatření vždy třeba dát k dispozici jinou dostupnou variantu. Více …

Jaké jsou negativní externality těžké silniční dopravy?

Mikroekonomie označuje jako externality všechny negativní, či pozitivní dopady aktivit jednoho subjektu na ostatní subjekty. Pokud strom na vaší zahradě, ze kterého sklízíte ovoce, stíní zahradu souseda, je stín externalitou. Negativní externalita je formou nákladu (finančního – např. pokud soused sám nemůže ve stínu pěstovat zeleninu na prodej, nebo nákladu v podobě sníženého užitku – např. pokud si nemůže na zahradě užívat slunce). Na rozdíl od dalších nákladů spojených s vlastnictvím stromu (péče, prořez, sklizeň) tyto externí náklady vlastník stromu nepociťuje. Proto jsou označovány jako externí, jejich dopady (v našem případě stín) pak jako externality. Jako negativní externality těžké silniční Více …

Jak se v ČR vyvíjí struktura vozidlového parku dle emisních tříd?

V systému elektronického mýta od roku 2007 zaznamenáváme v průměru více jak 5% meziroční růst počtu registrovaných vozidel emisní třídy Euro V, a to převážně na úkor vozidel s emisní třídou Euro III. Ke konci roku 2013 tyto dvě kategorie v součtu pojímají 71 % všech registrovaných vozidel (kategorie Euro V 40 % a kategorie Euro III 31 %). Počty nejméně ekologických vozidel s emisní normou Euro 0 a Euro I pak v posledních čtyřech letech stagnují. Na konci roku 2013 byl jejich součtový podíl 5 %. U vozidel emisních tříd Euro IV a Euro II zaznamenáváme jen mírný meziroční Více …

Jak mohou být stanovovány sazby při optimalizaci mýtného systému k regulačním cílům?

Při stanovování sazeb s regulačním cílem je nutné nastavit sazby tak, aby jejich výše ovlivnila chování dopravců v souladu s cílem regulační politiky (prostřednictvím změny nákladů). Klíčovým parametrem je znalost míry, kterou změna sazeb ovlivňuje chování dopravců.  Nastavení mýtných sazeb s cílem regulovat dopravu je mnohem složitější úloha než nastavení sazeb pro „pouhé získání platby za použití infrastruktury“ (nastavení pro finanční výnos). Do hry totiž vstupuje behaviorální ekonomie v podobě stanovení takové výše sazby, která uživatele motivuje změnit své chování (tj. takovou sazbu, která dokáže změnit ekonomické motivace uživatele). Klíčovou se tak stává znalost elasticity poptávky po kapacitě infrastruktury. Budeme-li Více …

Jak lze promítnout do mýtných sazeb negativní ekologické externality?

Členské státy jsou oprávněny zařadit do mýtného pro těžká nákladní vozidla poplatek, který je založen na nákladech vzniklých v důsledku znečištění ovzduší a navýšení hluku z provozu či v důsledku přetížení dopravy. Poplatek by měl být vybírán prostřednictvím systémů elektronického mýtného, které neomezují plynulý provoz a nezpůsobují místní blokace na stanovištích pro výběr mýtného. Tento poplatek by měl více motivovat dopravce k obnově vozového parku, což ve výsledku má vliv i na životní prostředí, vyšší bezpečnost nebo nižší provozní náklady apod. Internalizaci externalit zohledňuje nová Směrnice 2011/76/ES, která stanovuje přirážky za hluk a znečištění, o které mohou členské státy EU Více …

Jak se mýto projevuje v cenách jízdenek na dálkový autobus?

Mýtná sazba pro autobusy je nezávislá na typu zpoplatněné komunikace (je tedy stejná pro dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy) a na počtu náprav. Jediné rozlišení sazeb pro autobusy je podle emisních tříd, jejichž ceny jsou v některých případech až šestkrát nižší než pro nákladní vozidla. Sazby pro autobusy nezohledňují ani charakter autobusové dopravy, tedy komerční (např. zahraniční zájezdy, nedotované komerční dálkové linky) a dotovanou (objednávanou a spolufinancovanou kraji a městy). Dálkový autobus ujede z Prahy do Brna po zpoplatněné síti 194 km. Autobus emisní třídy Euro V na této trase zaplatí v roce 2013 za jednu cestu 155 Více …