Strategie zpoplatnění

Existují alternativy k podpoře ekologizace vozového parku mýtnými sazbami?

Ano, existují alternativy k podpoře ekologizace vozového parku mýtnými sazbami v podobě např. cíleného národního dotačního programu, který spočívá v podpoře pouze vozidel vyšší emisní třídy, než která je aktuálně povinná (tj. Euro VI do 31. 12. 2013, od 1. 1. 2014 lze podporovat pouze hypotetická Euro VII vozidla). Dotační program tohoto typu v minulých letech existoval v Německu, které v jeho rámci podpořilo od 1. 9. 2007 do 31. 8. 2013 pořízení 86 500 vozidel Euro V, EEV a VI. Od konce roku 2013 je program zastaven, protože neexistují vozidla Euro VII nebo vyšší. Objem německého dotačního programu dosáhl Více …

Jaká strategická rozhodnutí je nutná udělat před výběrovým řízením na provozovatele mýtného systému po roce 2017?

Klíčovým rozhodnutím, od kterého se odvíjí detailní strategie a akční plány, je volba základního cíle zpoplatnění pomocí mýtného. Zvolit je nutné mezi optimalizací pro výnos, anebo využití mýtného systému pro regulaci dopravy. Bude-li zvolena cesta optimalizace pro výnos, je nutné vytvořit metodiku, podle které bude určován rozsah zpoplatněné sítě s ohledem na vztah výnosnosti jednotlivých úseků a výnosnosti celého systému. Stanovena musí být také rámcová pravidla dlouhodobé tarifní politiky. Pokud se rozhodnutí přikloní k využití mýtného systému pro regulační účely, je nutné stanovit měřitelné regulační cíle. Je nicméně důležité pečlivě analyzovat možnost dosažení stanovených cílů právě pomocí regulace mýtným a Více …

Jaká je výše českých sazeb ve srovnání se zahraničím?

Pro srovnání českých sazeb se sazbami okolních států nelze používat průměr z tarifní tabulky z důvodu rozdílné struktury tabulek. Průměrnou hodnotu lze porovnávat pouze na bázi průměrné vážené sazby. Pro srovnávání jsme proto zvolili kategorii nákladních vozidel s hmotností nad 12 tun, pěti nápravami a emisní třídou Euro V, protože to je nejčastější konfigurace vozidel mezinárodní dálkové dopravy. Jakkoli toto zjednodušující porovnání nebere v úvahu výši sazeb v kontextu cenové úrovně a kupní síly v jednotlivých zemích, je relevantní z hlediska mezinárodního rozhodování o trasování cesty (např. zda jet z Frankfurtu do Bratislavy přes Českou republiku, nebo přes Rakousko). Od spuštění elektronického mýta v Více …

Jak se vyvíjela výše mýtných sazeb?

Výše mýtných sazeb se během provozu mýtného systému od roku 2007 vyvíjela. Mýtné sazby je nutné porovnávat pro konkrétní situace. Důvodem je rozdílná struktura tarifní tabulky, zpoplatněné sítě, regulační zásahy apod. Vývoj mýtných sazeb je ovlivněn následujícími parametry: změnou struktury tarifní tabulky (jiné skupiny dle emisních tříd), změnou struktury zpoplatněné sítě (přidání silnic I.třídy), přidáním regulovaných pátečních sazeb a rozlišením nových kategorií vozidel (BUS). Vývoj výše mýtných sazeb lze zobrazit pro vybrané emisní třídy s určitým počtem náprav platné pro daný typ komunikace. Pro ilustraci uvádíme graf, ve kterém je zachycen vývoj výše mýtných sazeb pro: běžný týden (neodráží páteční zvýšené sazby), Více …

Jak inflace ovlivňuje výši mýtných sazeb?

Na mýtné sazby a tím pádem na mýtné výnosy má inflace stejný vliv jako na všechny nominální ceny v ekonomice. Nejsou-li mýtné sazby zvyšovány o inflaci, reálná kupní síla prostředků vybraných z mýta se snižuje. V České republice nejsou mýtné sazby systematicky zvyšovány o inflaci. Právě z tohoto důvodu reálná průměrná vážená sazba (v cenách roku 2007) klesá rychleji než nominální průměrná vážená sazba (viz graf). Zatímco nominální průměrná vážená sazba se v roce 2013 dostala přibližně na úroveň roku 2007 (vzrostla o pouhých 0,7 %), v reálném vyjádření o 15 % poklesla.     Zohlednění vlivu inflace by mělo být Více …

Je omezení nákladní dopravy v pátek odpoledne vyššími sazbami úspěšné?

Zvýšení pátečních sazeb pro nákladní vozidla v čase od 15:00 do 21:00 je jediným regulačním nástrojem mýtného systému v České republice. Od roku 2014 je regulované pásmo dle pravidel Evropské unie redukováno na 15:00-20:00. Mýtné sazby jsou v tomto časovém pásmu o 50% vyšší. Cílem je motivovat dopravce k uskutečnění jízd v jinou dobu a tím pádem uvolnit dálnice osobním automobilům. Úspěšnost páteční regulace je vhodné posoudit pomocí procentuálního rozložení intenzity během dne před a po zavedení zvýšených sazeb, jak je zachyceno na následujícím grafu. Jedná se o konkrétní příklad vývoje intenzit během vybraných dvou dní. Na grafu je patrné, Více …

Vyvíjí se rozsah zpoplatněné sítě v České republice?

V roce zprovoznění mýtného systému (v roce 2007) spadalo pod mýtnou povinnost 932 km dálnic a rychlostních silnic. V roce 2008 se zpoplatněná síť rozrostla o 172 km vybraných úseků silnic I. tříd a zpoplatněná síť se rozšířila na 1171 km. Od té doby již nedochází k rozšiřování zpoplatnění vyjma nově budovaných úseků na dálniční síti, které jsou zpoplatňovány postupně tak, jak jsou uváděny do provozu.   * Zdrojem dat v tabulce jsou příslušné vyhlášky MD.

Kdy mohou dopravci požádat o slevu na mýtném?

Možnost uplatnit slevy na mýtném mají dopravci od roku 2012. Nárok na slevu vzniká řádnou registrací vozidla dopravce a dosažením minimálního objemu předepsaného mýta.  V roce 2013 je stanovena minimální částka na 100 tis. Kč za kalendářní rok. Výše slevy se s objemem uloženého mýta zvyšuje. Pro rok 2013 a další je systém slev nastaven následovně: při platbě nad  100 000 Kč je sleva 5 %, při platbě nad 150 000 Kč je sleva 8 %, při platbě nad 250 000 Kč je sleva 11 % a při platbě nad 400 000 Kč je sleva 13 %. Tyto slevy však nezohledňují emisní třídy vozidel. Nejméně Více …

Kdy je vhodnější použití mikrovlnné technologie a kdy satelitní technologie?

Mikrovlnné a satelitní mýto, tedy obě mýtné technologie přicházející v členských státech EU dle Směrnice 2004/52/ES v úvahu, jsou pouze nástrojem. Nejprve je proto vždy nutné stanovit cíl (finanční výnos, nebo realizace regulačních politik), za kterým je elektronické zpoplatnění nákladních vozidel zaváděno. Ze stanoveného cíle vyplyne rozsah zpoplatněné sítě a počet vozidel, na které zpoplatnění dopadne (tj. počet vozidel, které bude třeba vybavit OBU jednotkami). Teprve poté lze uvažovat o vhodnosti jedné z technologií: Mikrovlnný systém je vhodný pro zpoplatnění páteřní sítě, po které se pohybuje hodně vozidel (tj. je třeba velké množství relativně levných palubních jednotek). Protože většina zemí Evropy řeší Více …

Jaký je podíl emisních tříd v ČR ve srovnání se sousedními státy?

Ke konci roku 2012 jsou podíly registrovaných vozidel vybraných skupin emisních tříd v sousedních státech a v ČR zachyceny v tabulce. Protože údaje v některých zemích nebyly k dispozici pro jednotlivé emisní třídy, zvolili jsme pro porovnání seskupení emisních tříd do vhodných vzájemně porovnatelných skupin emisních tříd.   Emisní třídy Německo Polsko Rakousko Slovensko Česko EURO 0 – II 1% 26% 1% 20% 20% EURO  III 13% 31% 14% 32% 34% EURO IV – VI 86% 43% 85% 48% 46%   Pozn.: data o registraci nákladních vozidel do mýtných systémů v jednotlivých státech.