Strategie zpoplatnění

Co je evropská služba elektronického mýtného?

Evropská služba elektronického mýtného (EETS) je iniciativa EU, jejímž cílem je zjednodušit platbu mýtného pro dopravce v EU. EETS by měla v budoucnu odstranit dnešní nutnost registrovat vozidlo do všech systémů v Evropě a mít ve vozidle palubní jednotky funkční pouze v jedné zemi. Funkci lze přirovnat k mobilnímu roamingu – dopravce získá po uzavření smlouvy s jedním poskytovatelem jednu palubní jednotku, funkční ve všech zemích. Finanční zúčtování proběhne také přes jeho „domácího“ poskytovatele a jedno sumární vyúčtování. Všechny země EU by měly zprovoznit infrastrukturu pro EETS a umožnit přístup poskytovatelům jednotné služby do svých mýtných systémů nejpozději do 13. Více …

Které úseky silnic I. třídy jsou zpoplatněny a proč?

V současné době je podle vyhlášky 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným zahrnuto do sítě komunikací podléhajících mýtné povinnosti 202 km silnic I. třídy. Tyto úseky byly vybrány, jelikož doplňují chybějící dálniční síť a slouží intenzivní tranzitní dopravě.   Konkrétní zpoplatněné silnice I. třídy (označení – úsek) I/7 – Panenský Týnec – Smolnice (exity 37-41) I/11 – Hradec Králové, Kukleny – Hradec Králové, Plotiště nad Labem I/11 – Český Těšín, Svibice – Mosty u Jablunkova, státní hranice I/30 – Lhotka nad Labem – Ústí nad Labem, Vaňov I/33 – Plotiště nad Labem – Náchod, Branka I/35 – Křelov – Olomouc, Řepčín Více …

Jak se vyvíjela průměrná vážená sazba v posledních letech?

Meziroční změny průměrné vážené sazby odrážejí složení vozového parku a strukturu zpoplatněných komunikací. V roce 2007 byla průměrná vážená sazba poměrně vysoká, protože nebyly zpoplatněny silnice I. třídy, na kterých jsou sazby přibližně dvakrát nižší než na dálnicích a rychlostních komunikacích. Do roku 2010 průměrná vážená sazba klesala a dostala se na minimum (3,52 Kč/km) právě z důvodu zpoplatnění silnic I.třídy a obnovy vozového parku – tedy přesunu dopravního výkonu z nižších emisních tříd, které mají vyšší sazby, do ekologičtějších tříd s nižšími sazbami.   V roce 2011 a 2012 došlo k navýšení sazeb pro emisní třídy EURO I – IV Více …

Jak mohou být stanovovány sazby při optimalizaci mýtného systému k regulačním cílům?

Při stanovování sazeb s regulačním cílem je nutné nastavit sazby tak, aby jejich výše ovlivnila chování dopravců v souladu s cílem regulační politiky (prostřednictvím změny nákladů). Klíčovým parametrem je znalost míry, kterou změna sazeb ovlivňuje chování dopravců.  Nastavení mýtných sazeb s cílem regulovat dopravu je mnohem složitější úloha než nastavení sazeb pro „pouhé získání platby za použití infrastruktury“ (nastavení pro finanční výnos). Do hry totiž vstupuje behaviorální ekonomie v podobě stanovení takové výše sazby, která uživatele motivuje změnit své chování (tj. takovou sazbu, která dokáže změnit ekonomické motivace uživatele). Klíčovou se tak stává znalost elasticity poptávky po kapacitě infrastruktury. Budeme-li Více …

Jak jsou stanovovány sazby při optimalizaci mýtného systému pro finanční výnos?

Základním cílem optimalizace mýtného systému pro výnos je pokrýt náklady životního cyklu komunikace. Tedy nejen investiční náklady při výstavbě, ale i provoz (např. řízení dopravy, zimní údržba apod.), náklady na opravy a údržbu i větší rekonstrukce. Východiskem pro stanovení sazeb je Směrnice 1999/62/ES ve znění změn Směrnice 2006/38/ES, která stanovuje, jaké náklady mohou být do nákladů životního cyklu započteny. Sazby jsou proto stanovovány dle nákladů životního cyklu komunikace a předpokládané intenzity dopravy na příslušném úseku. Pokud chce provozovatel pro různé typy vozidel stanovit rozdílné sazby (např. dle hmotnosti, či počtu náprav), musí uvažovat i podíl těchto typů vozidel na dopravním výkonu a Více …

Co je Euroviněta?

Pojem Euroviněta je používán ve dvojím smyslu. Nejčastěji je tím míněna novelizace Směrnice 38/2006/ES zavádějící možnost zahrnutí (internalizace) externích nákladů těžké nákladní dopravy do mýtného. Označením Euroviněta je také nazýván systém plateb a nástroj kontroly zaplacení poplatků za užívání silnic v Belgii, Dánsku, Lucembursku, Nizozemsku a Švédsku, kdy je možné uhradit poplatky za užívání pozemních komunikací (časový poplatek) prostřednictvím jednoho kupónu platného ve více zemích. Výše platby závisí na požadované délce platnosti tohoto kupónu a dalších parametrech (počet os vozidla, emisní třída).

Co je průměrná vážená sazba a jak ovlivňuje výběr mýta?

Průměrná vážená sazba vyjadřuje průměrnou cenu, kterou platí dopravci za jeden kilometr, přičemž zohledňuje složení vozového parku a tím i odlišné sazby pro jednotlivé emisní třídy a počty náprav. Vahou vstupující do výpočtu váženého průměru je podíl příslušné kategorie (např. typ vozidla, počet náprav, emisní třída, typ komunikace, jízda v pátek odpoledne). Průměrná vážená sazba je strategickým finančním ukazatelem – její meziroční změny ukazují změny ve vozovém parku a struktuře zpoplatněných komunikací, které ve výsledku ovlivňují celkový výnos. Průměrná vážená sazba je tak klíčová pro aktivní řízení mýtných sazeb. Význam průměrné vážené sazby můžeme ilustrovat na současné situaci, kdy výrazně Více …

Jak lze stabilizovat příjmy z mýtného pomocí nástrojů mýtných sazeb?

Vycházíme z toho, že mýtný systém Česká republika implementovala s cílem financovat infrastrukturu a tento cíl nebyl doposud oficiálně změněn. V současné době klesá mýtný výnos při srovnatelném dopravním výkonu. To znamená, že klesá průměrná vážená sazba vyjadřující výnos na jeden ujetý kilometr. Důvodem je zejména zvýhodnění vozidel emisní třídy Euro V (to je ve srovnání se zahraničím extrémní). Jeho dopad byl v letech 2011 – 2013 celkem 4,91 mld. Kč, z čehož 2,36 mld. Kč pouze v roce 2013. Jedná se tedy zřetelně o akcelerující trend, který je nutné stabilizovat. Jediným nástrojem, kterým lze výnos při zachování rozsahu zpoplatněné sítě stabilizovat, Více …

Jakou lze očekávat ekonomiku zpoplatnění silnic nižších tříd?

Dopravní výkony na silnicích I. třídy jsou rozděleny nerovnoměrně. Plošné zpoplatnění silnic I. třídy by sice bylo systémové řešení, ale nedosáhlo by takového přírůstku příjmů jako v případě zpoplatnění jen části silnic s nejvyššími dopravními výkony. Zpoplatnění silnic nižších tříd se jeví jako ekonomicky neefektivní z důvodu nízkých dopravních výkonů a tedy i očekávaných nízkých příjmů. Stanovení příliš vysokých mýtných sazeb na těchto komunikacích by znamenalo neúměrné zatížení regionální, místní dopravy. Důvěryhodná studie proveditelnosti zpoplatnění silnic nižších tříd, která by byla zpracována na základě expertní znalosti, podrobena kritickému rozboru široké odborné veřejnosti a následně konsensuálně přijata, neexistuje.

Lze rozšířit výkonové zpoplatnění na silnice nižších tříd?

Technicky lze zpoplatnit silnice I. až III. třídy za předpokladu satelitních nebo hybridních systémů pro lokalizaci vozidel na zpoplatněných komunikacích, tj. bez nutnosti výstavby dodatečné infrastruktury kolem zpoplatněných komunikací. Je však potřeba konstatovat, že náklady na kontrolu dodržování mýtné povinnosti, obsluhu uživatelů pozemních komunikací, ceny satelitních OBU či značení zpoplatněných komunikací pravděpodobně způsobí, že zpoplatnění silnic nižších tříd nebude ekonomicky efektivní. Důvěryhodná studie proveditelnosti zpoplatnění silnic nižších tříd, která by byla zpracována na základě expertní znalosti, podrobena kritickému rozboru široké odborné veřejnosti a následně konsensuálně přijata, neexistuje.