Strategie zpoplatnění

Pro ekologická vozidla je mýto levnější. Kdo nese náklady na tuto slevu?

Zvýhodnění ekologických vozidel je realizováno nižší mýtnou sazbou pro vozidla vyšších Euro tříd (Euro 0 je nejméně ekologické vozidlo, Euro VI je momentálně nejekologičtější). Český mýtný systém rozlišuje sazby pro skupiny tříd (a) Euro 0 až Euro II, (b) Euro III až IV a (c) Euro V a vyšší. Nižší sazby představují ušlý výnos, který se nakonec projeví v nižších příjmech Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Protože ekologické zvýhodnění je promítnuto již do mýtných sazeb, náklady na podporu ekologických vozidel se z účetního pohledu nikde neprojevují.

Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů. Dokáže se s tím mýtný systém vypořádat?

Ano, dokáže, pokud se vyřeší problematika směrování příjmů z vybraného mýta vlastníkům komunikací (tedy krajům) a zároveň zajistí i podílení se krajů na úhradě přiměřené části nákladů na výběr mýtného. Při rozhodnutí o zavedení zpoplatnění těchto komunikací bude potřeba, aby kraje odsouhlasily, na základě jakých transparentních kritérií se budou příjmy a náklady související se systémem výběru mýta alokovat.

Co České republice předepisuje Evropská unie a jaká rozhodnutí mohou být učiněna lokálně?

Během posledních dvaceti let stanovily evropské direktivy poměrně přesné požadované vlastnosti mýtných systémů a jejich funkce pro zpoplatňování a internalizaci negativních externalit. Většinou jsou stanoveny mantinely, v jejichž půdorysu se musí členské státy EU (včetně ČR) pohybovat: existuje povinnost zavést zpoplatnění těžké nákladní dopravy na páteřní síti, neexistuje povinnost zpoplatnit silnice nedálničního typu, výši sazeb lze stanovit lokálně v rámci metodiky Směrnice 1999/62/ ES ve znění změn úprav Směrnice 2006/38/ES, výši ekologických přirážek za hluk lze stanovit lokálně v rámci limitů stanovených ve Směrnici 2011/76/EU, technologii lze lokálně vybrat satelitní nebo mikrovlnnou dle požadavků na interoperabilitu (Směrnice 2004/52/ES).