Technologie

Jsou již dnes mezi některými státy Evropy mýtné jednotky interoperabilní?

Ano, jsou. Interoperabilita například funguje mezi Německem a Rakouskem. Dopravcům v Německu i Rakousku je umožněno hradit mýtné pomocí jediné palubní jednotky – OBU Toll Collect.  Nadále však platí, že při použití jediné palubní jednotky trvá smlouva provozovatele vozidla s oběma provozovateli mýtného systému a vyúčtování nadále probíhá odděleně. Dále např. existuje jedna společná OBU jednotka pro Francii, Španělsko a Portugalsko.

Kdy je vhodnější použití mikrovlnné technologie a kdy satelitní technologie?

Mikrovlnné a satelitní mýto, tedy obě mýtné technologie přicházející v členských státech EU dle Směrnice 2004/52/ES v úvahu, jsou pouze nástrojem. Nejprve je proto vždy nutné stanovit cíl (finanční výnos, nebo realizace regulačních politik), za kterým je elektronické zpoplatnění nákladních vozidel zaváděno. Ze stanoveného cíle vyplyne rozsah zpoplatněné sítě a počet vozidel, na které zpoplatnění dopadne (tj. počet vozidel, které bude třeba vybavit OBU jednotkami). Teprve poté lze uvažovat o vhodnosti jedné z technologií: Mikrovlnný systém je vhodný pro zpoplatnění páteřní sítě, po které se pohybuje hodně vozidel (tj. je třeba velké množství relativně levných palubních jednotek). Protože většina zemí Evropy řeší Více …

Jak funguje mikrovlnné mýto?

Mikrovlnné mýtné systémy využívají k lokalizaci vozidla technologii DSRC pracující v mikrovlnném pásmu rádiových kmitočtů. Ta umožňuje vysoce spolehlivou, energeticky úspornou a zabezpečenou datovou komunikaci mezi různými zařízeními na krátkou vzdálenost. S pomocí této technologie vozidlová jednotka OBU provede rychlou výměnu informací s komunikačním zařízením mýtné stanice (mýtné brány, bodu), ke které se právě bezprostředně přiblížila. Kromě vyčtení dat z OBU jednotky tím dojde k jednoznačné lokalizaci vozidla vzhledem k poloze fyzické konstrukce mýtné stanice. Takto provedená lokalizace je v porovnání s jinými způsoby – např. pomocí ANPR – kamerových systémů a rozpoznávání registračních značek vozidel, vysoce spolehlivá. Mýtná stanice je pomocí sítě elektronických komunikací Více …

Jak funguje satelitní mýto?

Satelitní mýtné systémy využívají k lokalizaci vozidla družicové navigační systémy GNSS (Global Navigation Satellite System). Mýtné systémy v Německu a na Slovensku využívají americký GPS, obecně však může být využit i jiný navigační systém – např. ruský Glonass, časem i budovaný evropský systém Galileo. Vozidlová jednotka OBU obdobně jako běžný navigační přijímač přijímá signál GNSS, určuje svou polohu a tu průběžně během jízdy předává centrálnímu systému elektronického mýta prostřednictvím mobilní sítě GSM. Centrální systém má v digitálních mapových podkladech zaneseny polohy tzv. virtuálních mýtných stanic (bran, mýtnic), s pomocí dat vozidlové jednotky registruje její průjezd virtuální mýtnicí a následně počítá mýtnou povinnost. Více …

Jaká dopravní data generuje mýtný systém a k čemu je lze použít?

Mýtný systém generuje použitelná dopravně – inženýrská data jako vedlejší produkt finančních mýtných transakcí zpoplatněných vozidel, která jsou povinně vybavena palubní jednotkou. Při každém průjezdu vozidla mýtným bodem systém zjišťuje kategorii, počet náprav, emisní třídu, které lze v kombinaci s datem, časem transakce a polohou mýtného bodu, kterým vozidlo projelo, může použít pro analýzy dopravního proudu. Základními výstupy jsou: intenzita zpoplatněných vozidel v daném úseku, úseková rychlost mezi mýtnými body a složení dopravního proudu (např. lehká nákladní vozidla, těžká nákladní vozidla, autobusy, dělení dle emisních tříd atd.) Analýzy lze provádět v reálném čase, nebo následně. Český mýtný systém dnes prostřednictvím telematického Více …

Jaké jsou výhody a nevýhody zavedení krajských dálničních kupónů pro osobní vozidla?

Krajské dálniční kupóny jsou téma zejména v krajích s malou hustotou zpoplatněné dálniční sítě, kde by řidiči nemuseli za využívání několika kilometrů dálnice platit plnou cenu dálničního kupónu. Jejich zavedení by však byl nesystémový krok, který by kromě dnes platných ročních, měsíčních a desetidenních kupónů zavedl ještě dalších 14 krajských. Mimo nepřehledného prodeje kupónů by tento systém znesnadnil i jejich kontrolu.

Co přesně znamená “hybridní systém”, který vznikl v České republice?

V roce 2008 byl mikrovlnný DSRC systém rozšířen o rozhraní pro tzv. satelitní subsystém, čímž vznikl hybridní mýtný systém. Centrální systém je tak schopen přijímat data o pohybu vozidel po komunikacích jak z mýtných bran (komunikujících s jednotkami ve vozidlech pomocí mikrovlnné technologie DSRC), tak ze satelitních jednotek, které určují polohu vozidla pomocí satelitní navigace. Pomocí mobilní sítě pak odesílají informace o poloze do centrálního systému. Funkčnost satelitního subsystému byla otestována, do komerčního výběru mýta však satelitní technologie v České republice dosud nezasáhla. S jejím využitím se výhledově počítá jako s vhodným technologickým řešením pro zpoplatnění komunikací nižších tříd.

Jaké mýtné technologie jsou používány v zemích EU?

Elektronické mýtné systémy jsou budovány v celé Evropě na dvou základních technologických platformách předepsaných evropskou Směrnicí 2004/52/ES o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného, která reagovala na vývoj vzájemně nekompatibilních mikrovlnných a satelitních systémů. Směrnice 2004/52/ES definuje mimo jiné technologické základy, podle kterých musí všechny systémy elektronického mýtného v zemích EU uvedené do provozu od 1. ledna 2007 využívat jedno ze dvou technologických řešení: kombinaci satelitního určení polohy GNSS (nyní GPS, později GALILEO) a mobilní komunikace používající standardy sítí GSM/GPRS nebo mikrovlnnou komunikaci na frekvenci 5,8 GHz pomocí technologie DSRC (dle standardů CEN TC278). V současné době v Evropě převládá využití Více …

Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů. Dokáže se s tím mýtný systém vypořádat?

Ano, dokáže, pokud se vyřeší problematika směrování příjmů z vybraného mýta vlastníkům komunikací (tedy krajům) a zároveň zajistí i podílení se krajů na úhradě přiměřené části nákladů na výběr mýtného. Při rozhodnutí o zavedení zpoplatnění těchto komunikací bude potřeba, aby kraje odsouhlasily, na základě jakých transparentních kritérií se budou příjmy a náklady související se systémem výběru mýta alokovat.

Jaké technologie přicházejí v úvahu při stavbě mýtného systému?

Při stavbě jakéhokoli mýtného systému pro nákladní vozidla musí Česká republika dodržet ustanovení Směrnice 2004/52/ES, která připouští výběr ze dvou technologií: kombinaci satelitního určení polohy GNSS (nyní GPS, později GALILEO) a mobilní komunikace používající standardy sítí GSM/GPRS a mikrovlnnou komunikaci na frekvenci 5,8 GHz pomocí technologie DSRC (dle standardů CEN TC278). Technologie řešení pro města (jako dnes existují např. v Londýně nebo ve Stockholmu) tato direktiva nicméně neupravuje, protože je zaměřena na zpoplatnění těžké dopravy na dálnicích.