Jaká strategická rozhodnutí je nutná udělat před výběrovým řízením na provozovatele mýtného systému po roce 2017?

Klíčovým rozhodnutím, od kterého se odvíjí detailní strategie a akční plány, je volba základního cíle zpoplatnění pomocí mýtného. Zvolit je nutné mezi optimalizací pro výnos, anebo využití mýtného systému pro regulaci dopravy.

Bude-li zvolena cesta optimalizace pro výnos, je nutné vytvořit metodiku, podle které bude určován rozsah zpoplatněné sítě s ohledem na vztah výnosnosti jednotlivých úseků a výnosnosti celého systému. Stanovena musí být také rámcová pravidla dlouhodobé tarifní politiky.

Pokud se rozhodnutí přikloní k využití mýtného systému pro regulační účely, je nutné stanovit měřitelné regulační cíle. Je nicméně důležité pečlivě analyzovat možnost dosažení stanovených cílů právě pomocí regulace mýtným a zejména prověřit existenci předpokladů pro zavedení regulací (např. dostatek parkovacích ploch při snaze omezit jízdy kamionů ve špičkách vyššími sazbami). Zohlednit je nutné také fakt, že mýtné je velice drahým regulačním nástrojem, a proto by měly být prověřeny i alternativní způsoby dosažení regulačních cílů.

V rámci navržených variant:

  • by měly být modelovány mikro a makro ekonomické dopady, zejména při snaze zpoplatňovat silnice nižších tříd,
  • by mělo být jasně zasazeno mýto do systému vícezdrojového financování infrastruktury, jehož současná podoba se nejeví jako udržitelná a v blízké budoucnosti bude nutná jeho principiální změna,
  • by měly být navrženy strategické možnosti využití existujícího mýtného systému, který je ve vlastnictví České republiky a na konci roku 2016 bude současným provozovatelem předán ve stavu schopném vybírat nadále mýto a
  • mělo být jasně navrženo zasazení českého mýtného systému do vznikající interoperability na úrovni EU (EETS), která nebude mít dopady pouze technické, ale i finanční a právní.

 

Rozhodnutí o strategické koncepci systému je nutné doplnit připraveným pořizovacím modelem, ve kterém bude stanoven zejména způsob dodávky a rozdělení rolí, odpovědností a rizik mezi stát a soukromé dodavatele (nákup a provoz jako v případě současného systému nebo služba jako v případě německého systému atd.). Stanoven musí být i pořizovací horizont, který nemusí být automaticky 10 let, jako tomu bylo u současného systému.