Má v České republice smysl používat mýtný systém k regulaci dopravy?

Mýtné systémy pro nákladní vozidla jsou v Evropě využívány zejména jako zdroj financování infrastruktury a jejich využití pro regulaci je minimální. V realitě roku 2013 se domníváme, že regulační funkce mýtného systému je v ČR obecně přeceňována.

Smyslem jakéhokoli regulačního zásahu je omezit určitý typ chování, případně jej nahradit jiným. V oblasti dopravy uvažujeme spíše druhý cíl – využívat ekologičtější vozidla, nejezdit v pátek odpoledne (v ČR prakticky realizováno), nejezdit v noci z důvodu obtěžování hlukem (např. v Rakousku) nebo se vyhnout městu a jet po okruhu. Proto je v konstrukci regulačního opatření vždy třeba dát k dispozici jinou dostupnou variantu. V posledně jmenovaném případě preference jízdy mimo město je proto existence dálničního okruhu města nutnou podmínkou pro zpoplatnění jízdy přes město. V případě regulací špiček vyššími sazbami je nutné brát v úvahu to, že „dostupnou alternativou“ není pouze cesta v jiný časový okamžik, ale možnost zaparkovat během špičky a po jejím skončení pokračovat v jízdě.

Základním regulačním cílem, o kterém se v České republice hojně diskutuje, je zvýšení sazeb např. v době dopravní špičky s cílem omezit provoz nákladních aut. Pro realizaci této regulační funkce nejsou splněny základní předpoklady dané výše rozebraným pravidlem „nutnosti existence alternativ“. Základním problémem je, že neexistuje dostatečně kapacitních parkovišť zejména ve velkých aglomeracích (Praha, Brno, Ostrava).

Z makroekonomického hlediska je nutné brát v úvahu i rizika zvýšení ceny dopravy (z důvodu prostojů vozidel a řidičů) a výsledného snížení konkurenceschopnosti ekonomiky a exportu. Všechna tato rizika je nutné analyzovat a ocenit v průběhu plánování případných regulačních opatření.