Proč EU vyžaduje zavedení mýta a nezaměřuje se pouze na harmonizaci tradičních nástrojů daňové politiky jako v jiných odvětvích?

Evropská komise klade na mýto ve svých strategických dokumentech důraz jako na nástroj principiální změny ve financování infrastruktury. Cílem je nejen zajistit prostředky na údržbu a rozvoj silniční sítě, ale rovněž vnést do nákladů dopravců celospolečenské náklady plynoucí ze znečištění, hluku a dalších negativních efektů těžké silniční dopravy (jedná se o tzv. internalizaci negativních externalit).

Mýto je tak vlastně novým nástrojem v rukou tvůrců daňových politik. Zaměřuje se navíc na oblast, kde tradiční daňové modely selhávají – v realitě mobility lidí, zboží i služeb v Evropě bez hranic je nejspolehlivějším způsobem zpoplatnění infrastruktury. Tradiční daně (spotřební, z vlastnictví vozidla apod.) dopadají většinou jen na rezidenty a vzhledem k pan-evropské mobilitě se ztratila vazba mezi použitím komunikace a daňovým základem tradičních daní (např. tankování v ČR a související platba spotřební daně neimplikuje použití komunikace v ČR).