externality

Jaké jsou negativní externality těžké silniční dopravy?

Mikroekonomie označuje jako externality všechny negativní, či pozitivní dopady aktivit jednoho subjektu na ostatní subjekty. Pokud strom na vaší zahradě, ze kterého sklízíte ovoce, stíní zahradu souseda, je stín externalitou. Negativní externalita je formou nákladu (finančního – např. pokud soused sám nemůže ve stínu pěstovat zeleninu na prodej, nebo nákladu v podobě sníženého užitku – např. pokud si nemůže na zahradě užívat slunce). Na rozdíl od dalších nákladů spojených s vlastnictvím stromu (péče, prořez, sklizeň) tyto externí náklady vlastník stromu nepociťuje. Proto jsou označovány jako externí, jejich dopady (v našem případě stín) pak jako externality. Jako negativní externality těžké silniční Více …

Jak lze promítnout do mýtných sazeb negativní ekologické externality?

Členské státy jsou oprávněny zařadit do mýtného pro těžká nákladní vozidla poplatek, který je založen na nákladech vzniklých v důsledku znečištění ovzduší a navýšení hluku z provozu či v důsledku přetížení dopravy. Poplatek by měl být vybírán prostřednictvím systémů elektronického mýtného, které neomezují plynulý provoz a nezpůsobují místní blokace na stanovištích pro výběr mýtného. Tento poplatek by měl více motivovat dopravce k obnově vozového parku, což ve výsledku má vliv i na životní prostředí, vyšší bezpečnost nebo nižší provozní náklady apod. Internalizaci externalit zohledňuje nová Směrnice 2011/76/ES, která stanovuje přirážky za hluk a znečištění, o které mohou členské státy EU Více …

Jak může mýtný systém internalizovat negativní externality?

V ekologických politikách států i Evropské unie existuje tendence negativní externality takzvaně „internalizovat“ – tedy zohlednit celospolečenské náklady hluku, znečištění atd. v nákladové struktuře dopravců. Internalizace vždy probíhá formou zdanění aktivity, která tvoří negativní externality. V případě těžké silniční dopravy jsou nástrojem často právě mýtné systémy, protože jsou schopny vybírat ekologické přirážky podle ujetých kilometrů a zohlednit přitom i velikost externality (typicky dle emisní Euro třídy). Cílem je zvýšit náklady dopravců tak, aby všechny náklady spojené s těžkou silniční dopravou vstupovaly do rozhodování dopravců i jejich klientů. Dopravci jsou motivováni k minimalizaci externalit (např. modernizací vozového parku), klienti pak k Více …

Pro ekologická vozidla je mýto levnější. Kdo nese náklady na tuto slevu?

Zvýhodnění ekologických vozidel je realizováno nižší mýtnou sazbou pro vozidla vyšších Euro tříd (Euro 0 je nejméně ekologické vozidlo, Euro VI je momentálně nejekologičtější). Český mýtný systém rozlišuje sazby pro skupiny tříd (a) Euro 0 až Euro II, (b) Euro III až IV a (c) Euro V a vyšší. Nižší sazby představují ušlý výnos, který se nakonec projeví v nižších příjmech Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Protože ekologické zvýhodnění je promítnuto již do mýtných sazeb, náklady na podporu ekologických vozidel se z účetního pohledu nikde neprojevují.

Proč EU vyžaduje zavedení mýta a nezaměřuje se pouze na harmonizaci tradičních nástrojů daňové politiky jako v jiných odvětvích?

Evropská komise klade na mýto ve svých strategických dokumentech důraz jako na nástroj principiální změny ve financování infrastruktury. Cílem je nejen zajistit prostředky na údržbu a rozvoj silniční sítě, ale rovněž vnést do nákladů dopravců celospolečenské náklady plynoucí ze znečištění, hluku a dalších negativních efektů těžké silniční dopravy (jedná se o tzv. internalizaci negativních externalit). Mýto je tak vlastně novým nástrojem v rukou tvůrců daňových politik. Zaměřuje se navíc na oblast, kde tradiční daňové modely selhávají – v realitě mobility lidí, zboží i služeb v Evropě bez hranic je nejspolehlivějším způsobem zpoplatnění infrastruktury. Tradiční daně (spotřební, z vlastnictví vozidla apod.) Více …