kraj

V jakém kraji se vybralo nejvíce, resp. nejméně mýta?

Výběr mýta na zpoplatněné infrastruktuře jednotlivých krajů České republiky je značně rozdílný. Hlavní faktory ovlivňující výši výběru mýta v krajích jsou především: intenzita provozu zpoplatněných vozidel, poměr zpoplatněných silnic I. třídy a dálnic, délka zpoplatněných úseků a geografická poloha kraje ve smyslu transevropské dopravní sítě (TEN-T). Nejvíce se na mýtných poplatcích vybralo v roce 2013 ve Středočeském kraji, který se podílel na celkových výnosech 29 %. Naopak nejméně se mýta vybralo v Pardubickém kraji s podílem na celkových výnosech pouhých 0,33 %. Poznamenejme jen, že tento kraj má rovněž nejkratší délku zpoplatněné sítě v Česku.    

Jaké jsou výhody a nevýhody zavedení krajských dálničních kupónů pro osobní vozidla?

Krajské dálniční kupóny jsou téma zejména v krajích s malou hustotou zpoplatněné dálniční sítě, kde by řidiči nemuseli za využívání několika kilometrů dálnice platit plnou cenu dálničního kupónu. Jejich zavedení by však byl nesystémový krok, který by kromě dnes platných ročních, měsíčních a desetidenních kupónů zavedl ještě dalších 14 krajských. Mimo nepřehledného prodeje kupónů by tento systém znesnadnil i jejich kontrolu.

Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů. Dokáže se s tím mýtný systém vypořádat?

Ano, dokáže, pokud se vyřeší problematika směrování příjmů z vybraného mýta vlastníkům komunikací (tedy krajům) a zároveň zajistí i podílení se krajů na úhradě přiměřené části nákladů na výběr mýtného. Při rozhodnutí o zavedení zpoplatnění těchto komunikací bude potřeba, aby kraje odsouhlasily, na základě jakých transparentních kritérií se budou příjmy a náklady související se systémem výběru mýta alokovat.