náklady

Jsou v provozních nákladech na mýtný systém zahrnuty i náklady na enforcement?

Součástí provozu mýta jsou i procesy, které sledují a kontrolují dodržování mýtné povinnosti, tzv. enforcement, a proto v provozních nákladech zahrnuté náklady na enforcement jsou. Jedná se zejména o náklady na identifikaci potenciálních neplatičů mýta, potvrzení porušení mýtné povinnosti centrem manuální validace a předání těchto vozidel mobilnímu enforcementu pro jejich následné stíhání.

Jaká je nákladová struktura mýtného systému?

Náklady mýtného systému je možné rozdělit do tří skupin: 1. investiční náklady – jedná se o pořizovací náklady systému jako celku. Jejich vynakládání z pozice provozovatele systému závisí na zvoleném modelu vlastnictví systému. Provozovatel mýtného systému může systém pořídit do svého vlastnictví (pak je v majetku provozovatele), nebo si ho pronajmout. 2. provozní náklady potřebné pro zajištění funkce systému – jedná se o: náklady sběru dat o poloze vozidel a jejich cestě, náklady distribuce palubních jednotek řidičům, řešení problémů přímo „na silnici“, náklady centrálního zpracování dat, náklady platebního styku a náklady na zajištění kontaktu s dopravci, řešení reklamací a provozních Více …

Jakou lze očekávat ekonomiku zpoplatnění silnic nižších tříd?

Dopravní výkony na silnicích I. třídy jsou rozděleny nerovnoměrně. Plošné zpoplatnění silnic I. třídy by sice bylo systémové řešení, ale nedosáhlo by takového přírůstku příjmů jako v případě zpoplatnění jen části silnic s nejvyššími dopravními výkony. Zpoplatnění silnic nižších tříd se jeví jako ekonomicky neefektivní z důvodu nízkých dopravních výkonů a tedy i očekávaných nízkých příjmů. Stanovení příliš vysokých mýtných sazeb na těchto komunikacích by znamenalo neúměrné zatížení regionální, místní dopravy. Důvěryhodná studie proveditelnosti zpoplatnění silnic nižších tříd, která by byla zpracována na základě expertní znalosti, podrobena kritickému rozboru široké odborné veřejnosti a následně konsensuálně přijata, neexistuje.

Lze rozšířit výkonové zpoplatnění na silnice nižších tříd?

Technicky lze zpoplatnit silnice I. až III. třídy za předpokladu satelitních nebo hybridních systémů pro lokalizaci vozidel na zpoplatněných komunikacích, tj. bez nutnosti výstavby dodatečné infrastruktury kolem zpoplatněných komunikací. Je však potřeba konstatovat, že náklady na kontrolu dodržování mýtné povinnosti, obsluhu uživatelů pozemních komunikací, ceny satelitních OBU či značení zpoplatněných komunikací pravděpodobně způsobí, že zpoplatnění silnic nižších tříd nebude ekonomicky efektivní. Důvěryhodná studie proveditelnosti zpoplatnění silnic nižších tříd, která by byla zpracována na základě expertní znalosti, podrobena kritickému rozboru široké odborné veřejnosti a následně konsensuálně přijata, neexistuje.

Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů. Dokáže se s tím mýtný systém vypořádat?

Ano, dokáže, pokud se vyřeší problematika směrování příjmů z vybraného mýta vlastníkům komunikací (tedy krajům) a zároveň zajistí i podílení se krajů na úhradě přiměřené části nákladů na výběr mýtného. Při rozhodnutí o zavedení zpoplatnění těchto komunikací bude potřeba, aby kraje odsouhlasily, na základě jakých transparentních kritérií se budou příjmy a náklady související se systémem výběru mýta alokovat.