sazby

Jaká je výše českých sazeb ve srovnání se zahraničím?

Pro srovnání českých sazeb se sazbami okolních států nelze používat průměr z tarifní tabulky z důvodu rozdílné struktury tabulek. Průměrnou hodnotu lze porovnávat pouze na bázi průměrné vážené sazby. Pro srovnávání jsme proto zvolili kategorii nákladních vozidel s hmotností nad 12 tun, pěti nápravami a emisní třídou Euro V, protože to je nejčastější konfigurace vozidel mezinárodní dálkové dopravy. Jakkoli toto zjednodušující porovnání nebere v úvahu výši sazeb v kontextu cenové úrovně a kupní síly v jednotlivých zemích, je relevantní z hlediska mezinárodního rozhodování o trasování cesty (např. zda jet z Frankfurtu do Bratislavy přes Českou republiku, nebo přes Rakousko). Od spuštění elektronického mýta v Více …

Jak se vyvíjela výše mýtných sazeb?

Výše mýtných sazeb se během provozu mýtného systému od roku 2007 vyvíjela. Mýtné sazby je nutné porovnávat pro konkrétní situace. Důvodem je rozdílná struktura tarifní tabulky, zpoplatněné sítě, regulační zásahy apod. Vývoj mýtných sazeb je ovlivněn následujícími parametry: změnou struktury tarifní tabulky (jiné skupiny dle emisních tříd), změnou struktury zpoplatněné sítě (přidání silnic I.třídy), přidáním regulovaných pátečních sazeb a rozlišením nových kategorií vozidel (BUS). Vývoj výše mýtných sazeb lze zobrazit pro vybrané emisní třídy s určitým počtem náprav platné pro daný typ komunikace. Pro ilustraci uvádíme graf, ve kterém je zachycen vývoj výše mýtných sazeb pro: běžný týden (neodráží páteční zvýšené sazby), Více …

Jak inflace ovlivňuje výši mýtných sazeb?

Na mýtné sazby a tím pádem na mýtné výnosy má inflace stejný vliv jako na všechny nominální ceny v ekonomice. Nejsou-li mýtné sazby zvyšovány o inflaci, reálná kupní síla prostředků vybraných z mýta se snižuje. V České republice nejsou mýtné sazby systematicky zvyšovány o inflaci. Právě z tohoto důvodu reálná průměrná vážená sazba (v cenách roku 2007) klesá rychleji než nominální průměrná vážená sazba (viz graf). Zatímco nominální průměrná vážená sazba se v roce 2013 dostala přibližně na úroveň roku 2007 (vzrostla o pouhých 0,7 %), v reálném vyjádření o 15 % poklesla.     Zohlednění vlivu inflace by mělo být Více …

Je omezení nákladní dopravy v pátek odpoledne vyššími sazbami úspěšné?

Zvýšení pátečních sazeb pro nákladní vozidla v čase od 15:00 do 21:00 je jediným regulačním nástrojem mýtného systému v České republice. Od roku 2014 je regulované pásmo dle pravidel Evropské unie redukováno na 15:00-20:00. Mýtné sazby jsou v tomto časovém pásmu o 50% vyšší. Cílem je motivovat dopravce k uskutečnění jízd v jinou dobu a tím pádem uvolnit dálnice osobním automobilům. Úspěšnost páteční regulace je vhodné posoudit pomocí procentuálního rozložení intenzity během dne před a po zavedení zvýšených sazeb, jak je zachyceno na následujícím grafu. Jedná se o konkrétní příklad vývoje intenzit během vybraných dvou dní. Na grafu je patrné, Více …

Jak se vyvíjela průměrná vážená sazba v posledních letech?

Meziroční změny průměrné vážené sazby odrážejí složení vozového parku a strukturu zpoplatněných komunikací. V roce 2007 byla průměrná vážená sazba poměrně vysoká, protože nebyly zpoplatněny silnice I. třídy, na kterých jsou sazby přibližně dvakrát nižší než na dálnicích a rychlostních komunikacích. Do roku 2010 průměrná vážená sazba klesala a dostala se na minimum (3,52 Kč/km) právě z důvodu zpoplatnění silnic I.třídy a obnovy vozového parku – tedy přesunu dopravního výkonu z nižších emisních tříd, které mají vyšší sazby, do ekologičtějších tříd s nižšími sazbami.   V roce 2011 a 2012 došlo k navýšení sazeb pro emisní třídy EURO I – IV Více …

Jak mohou být stanovovány sazby při optimalizaci mýtného systému k regulačním cílům?

Při stanovování sazeb s regulačním cílem je nutné nastavit sazby tak, aby jejich výše ovlivnila chování dopravců v souladu s cílem regulační politiky (prostřednictvím změny nákladů). Klíčovým parametrem je znalost míry, kterou změna sazeb ovlivňuje chování dopravců.  Nastavení mýtných sazeb s cílem regulovat dopravu je mnohem složitější úloha než nastavení sazeb pro „pouhé získání platby za použití infrastruktury“ (nastavení pro finanční výnos). Do hry totiž vstupuje behaviorální ekonomie v podobě stanovení takové výše sazby, která uživatele motivuje změnit své chování (tj. takovou sazbu, která dokáže změnit ekonomické motivace uživatele). Klíčovou se tak stává znalost elasticity poptávky po kapacitě infrastruktury. Budeme-li Více …

Jak jsou stanovovány sazby při optimalizaci mýtného systému pro finanční výnos?

Základním cílem optimalizace mýtného systému pro výnos je pokrýt náklady životního cyklu komunikace. Tedy nejen investiční náklady při výstavbě, ale i provoz (např. řízení dopravy, zimní údržba apod.), náklady na opravy a údržbu i větší rekonstrukce. Východiskem pro stanovení sazeb je Směrnice 1999/62/ES ve znění změn Směrnice 2006/38/ES, která stanovuje, jaké náklady mohou být do nákladů životního cyklu započteny. Sazby jsou proto stanovovány dle nákladů životního cyklu komunikace a předpokládané intenzity dopravy na příslušném úseku. Pokud chce provozovatel pro různé typy vozidel stanovit rozdílné sazby (např. dle hmotnosti, či počtu náprav), musí uvažovat i podíl těchto typů vozidel na dopravním výkonu a Více …

Jak lze promítnout do mýtných sazeb negativní ekologické externality?

Členské státy jsou oprávněny zařadit do mýtného pro těžká nákladní vozidla poplatek, který je založen na nákladech vzniklých v důsledku znečištění ovzduší a navýšení hluku z provozu či v důsledku přetížení dopravy. Poplatek by měl být vybírán prostřednictvím systémů elektronického mýtného, které neomezují plynulý provoz a nezpůsobují místní blokace na stanovištích pro výběr mýtného. Tento poplatek by měl více motivovat dopravce k obnově vozového parku, což ve výsledku má vliv i na životní prostředí, vyšší bezpečnost nebo nižší provozní náklady apod. Internalizaci externalit zohledňuje nová Směrnice 2011/76/ES, která stanovuje přirážky za hluk a znečištění, o které mohou členské státy EU Více …

Co je průměrná vážená sazba a jak ovlivňuje výběr mýta?

Průměrná vážená sazba vyjadřuje průměrnou cenu, kterou platí dopravci za jeden kilometr, přičemž zohledňuje složení vozového parku a tím i odlišné sazby pro jednotlivé emisní třídy a počty náprav. Vahou vstupující do výpočtu váženého průměru je podíl příslušné kategorie (např. typ vozidla, počet náprav, emisní třída, typ komunikace, jízda v pátek odpoledne). Průměrná vážená sazba je strategickým finančním ukazatelem – její meziroční změny ukazují změny ve vozovém parku a struktuře zpoplatněných komunikací, které ve výsledku ovlivňují celkový výnos. Průměrná vážená sazba je tak klíčová pro aktivní řízení mýtných sazeb. Význam průměrné vážené sazby můžeme ilustrovat na současné situaci, kdy výrazně Více …

Proč nejsou dálniční kupóny pro nákladní vozidla alternativou k mýtu?

Maximální ceny neumožňují při existenci ročních, měsíčních, týdenních a denních kupónů generovat výnosy srovnatelné s mýtem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly stanovila v příloze 2 maximální ceny „dálničních kupónů“ pro nákladní vozidla v EU. Směrnice určuje maximální poplatek např. pro Euro IV vozidlo o čtyřech a více nápravách ve výši 1329 EUR (cca 34 000 Kč) ročně. Cena týdenních a měsíčních kuponů má být poměrná. Maximální cena denního kupónu je 11 EUR. Cestou maximalizace výnosu z kupónů je existence pouze ročních kupónů – Více …