silnice I. třídy

Kolik vydělává průměrný kilometr dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy?

Rozdíly v průměrném výnosu mýta na 1 km mezi jednotlivými typy komunikací jsou veliké. Důvodem jsou nejen rozdílné intenzity na komunikacích, ale i výška mýtné sazby, která je pro silnice I.třídy přibližně dvakrát nižší. Výnos 1 km dálnice je tak více než čtyřikrát vyšší než 1 km silnice I. třídy. V roce 2013 vydělal průměrně 1 km dálnice                               8,1 mil. Kč, rychlostní silnice              4,5 mil. Kč a silnice I. třídy                     1,7 mil. Kč.

Které úseky silnic I. třídy jsou zpoplatněny a proč?

V současné době je podle vyhlášky 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným zahrnuto do sítě komunikací podléhajících mýtné povinnosti 202 km silnic I. třídy. Tyto úseky byly vybrány, jelikož doplňují chybějící dálniční síť a slouží intenzivní tranzitní dopravě.   Konkrétní zpoplatněné silnice I. třídy (označení – úsek) I/7 – Panenský Týnec – Smolnice (exity 37-41) I/11 – Hradec Králové, Kukleny – Hradec Králové, Plotiště nad Labem I/11 – Český Těšín, Svibice – Mosty u Jablunkova, státní hranice I/30 – Lhotka nad Labem – Ústí nad Labem, Vaňov I/33 – Plotiště nad Labem – Náchod, Branka I/35 – Křelov – Olomouc, Řepčín Více …

Jaký je poměr výběru mýta na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. třídy vůči jejich délce?

V roce 2013 se dálnice podílely 54 % na délce zpoplatněné sítě a 72 % na vybraném mýtu. Rychlostní komunikace tvořily 32 % délky zpoplatněné sítě a generovaly 24 % vybraného mýta. Silnice I. třídy se podílely 14 % na délce zpoplatněné sítě a 4 % na vybraném mýtu

Jakou lze očekávat ekonomiku zpoplatnění silnic nižších tříd?

Dopravní výkony na silnicích I. třídy jsou rozděleny nerovnoměrně. Plošné zpoplatnění silnic I. třídy by sice bylo systémové řešení, ale nedosáhlo by takového přírůstku příjmů jako v případě zpoplatnění jen části silnic s nejvyššími dopravními výkony. Zpoplatnění silnic nižších tříd se jeví jako ekonomicky neefektivní z důvodu nízkých dopravních výkonů a tedy i očekávaných nízkých příjmů. Stanovení příliš vysokých mýtných sazeb na těchto komunikacích by znamenalo neúměrné zatížení regionální, místní dopravy. Důvěryhodná studie proveditelnosti zpoplatnění silnic nižších tříd, která by byla zpracována na základě expertní znalosti, podrobena kritickému rozboru široké odborné veřejnosti a následně konsensuálně přijata, neexistuje.

Kolik mýta se dnes vybere na silnicích I. třídy?

  K 31. 12. 2013 bylo dle tarifních tabulek zpoplatněno celkem 203,4 km z 5791,4 km silnic I. třídy (dle Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti v ČR – stav k 1. 1. 2014). Silnice I. třídy tvoří 14,3 % celkové délky zpoplatněné sítě. V roce 2013 se na těchto úsecích vybralo cca 341 mil. Kč (4 % z celkových mýtných příjmů), což je o 8 % méně než v předchozím roce.

Co přesně znamená “hybridní systém”, který vznikl v České republice?

V roce 2008 byl mikrovlnný DSRC systém rozšířen o rozhraní pro tzv. satelitní subsystém, čímž vznikl hybridní mýtný systém. Centrální systém je tak schopen přijímat data o pohybu vozidel po komunikacích jak z mýtných bran (komunikujících s jednotkami ve vozidlech pomocí mikrovlnné technologie DSRC), tak ze satelitních jednotek, které určují polohu vozidla pomocí satelitní navigace. Pomocí mobilní sítě pak odesílají informace o poloze do centrálního systému. Funkčnost satelitního subsystému byla otestována, do komerčního výběru mýta však satelitní technologie v České republice dosud nezasáhla. S jejím využitím se výhledově počítá jako s vhodným technologickým řešením pro zpoplatnění komunikací nižších tříd.

Lze rozšířit výkonové zpoplatnění na silnice nižších tříd?

Technicky lze zpoplatnit silnice I. až III. třídy za předpokladu satelitních nebo hybridních systémů pro lokalizaci vozidel na zpoplatněných komunikacích, tj. bez nutnosti výstavby dodatečné infrastruktury kolem zpoplatněných komunikací. Je však potřeba konstatovat, že náklady na kontrolu dodržování mýtné povinnosti, obsluhu uživatelů pozemních komunikací, ceny satelitních OBU či značení zpoplatněných komunikací pravděpodobně způsobí, že zpoplatnění silnic nižších tříd nebude ekonomicky efektivní. Důvěryhodná studie proveditelnosti zpoplatnění silnic nižších tříd, která by byla zpracována na základě expertní znalosti, podrobena kritickému rozboru široké odborné veřejnosti a následně konsensuálně přijata, neexistuje.

Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů. Dokáže se s tím mýtný systém vypořádat?

Ano, dokáže, pokud se vyřeší problematika směrování příjmů z vybraného mýta vlastníkům komunikací (tedy krajům) a zároveň zajistí i podílení se krajů na úhradě přiměřené části nákladů na výběr mýtného. Při rozhodnutí o zavedení zpoplatnění těchto komunikací bude potřeba, aby kraje odsouhlasily, na základě jakých transparentních kritérií se budou příjmy a náklady související se systémem výběru mýta alokovat.