výnosy

Proč v roce 2013 poklesl objem vybraného mýtného?

V roce 2013 poprvé v historii výběru mýta meziročně poklesly celkové mýtné příjmy nikoli z důvodu nižších dopravních výkonů, ale z důvodu poklesu průměrné vážené sazby. Vysoké tarifní zvýhodnění vozidel dnes již zcela běžné emisní třídy Euro V působí na pokles průměrné vážené sazby i pokles celkového výběru. Průměrná sazba tak ukazuje dopad změny, při které nebyly sazby zvýšeny skupině vozidel, jejíž podíl na dopravním výkonu stále roste a na konci roku 2013 dosáhl již 60 %. Právě velice rychlý růst podílu vozidel třídy Euro V tvoří v českém systému dynamický výnosový problém.

V jakém kraji se vybralo nejvíce, resp. nejméně mýta?

Výběr mýta na zpoplatněné infrastruktuře jednotlivých krajů České republiky je značně rozdílný. Hlavní faktory ovlivňující výši výběru mýta v krajích jsou především: intenzita provozu zpoplatněných vozidel, poměr zpoplatněných silnic I. třídy a dálnic, délka zpoplatněných úseků a geografická poloha kraje ve smyslu transevropské dopravní sítě (TEN-T). Nejvíce se na mýtných poplatcích vybralo v roce 2013 ve Středočeském kraji, který se podílel na celkových výnosech 29 %. Naopak nejméně se mýta vybralo v Pardubickém kraji s podílem na celkových výnosech pouhých 0,33 %. Poznamenejme jen, že tento kraj má rovněž nejkratší délku zpoplatněné sítě v Česku.    

Je omezení nákladní dopravy v pátek odpoledne vyššími sazbami úspěšné?

Zvýšení pátečních sazeb pro nákladní vozidla v čase od 15:00 do 21:00 je jediným regulačním nástrojem mýtného systému v České republice. Od roku 2014 je regulované pásmo dle pravidel Evropské unie redukováno na 15:00-20:00. Mýtné sazby jsou v tomto časovém pásmu o 50% vyšší. Cílem je motivovat dopravce k uskutečnění jízd v jinou dobu a tím pádem uvolnit dálnice osobním automobilům. Úspěšnost páteční regulace je vhodné posoudit pomocí procentuálního rozložení intenzity během dne před a po zavedení zvýšených sazeb, jak je zachyceno na následujícím grafu. Jedná se o konkrétní příklad vývoje intenzit během vybraných dvou dní. Na grafu je patrné, Více …

Kdy mohou dopravci požádat o slevu na mýtném?

Možnost uplatnit slevy na mýtném mají dopravci od roku 2012. Nárok na slevu vzniká řádnou registrací vozidla dopravce a dosažením minimálního objemu předepsaného mýta.  V roce 2013 je stanovena minimální částka na 100 tis. Kč za kalendářní rok. Výše slevy se s objemem uloženého mýta zvyšuje. Pro rok 2013 a další je systém slev nastaven následovně: při platbě nad  100 000 Kč je sleva 5 %, při platbě nad 150 000 Kč je sleva 8 %, při platbě nad 250 000 Kč je sleva 11 % a při platbě nad 400 000 Kč je sleva 13 %. Tyto slevy však nezohledňují emisní třídy vozidel. Nejméně Více …

Jak se vyvíjel průměrný výnos na jeden kilometr zpoplatněné komunikace v České republice?

Průměrný výnos jednoho kilometru zpoplatněné komunikace v České republice od roku 2007 do roku 2010 klesal a v roce 2011 jen mírně přesáhl hodnotu roku 2007. V roce 2012 dosáhl zatím svého maxima, a to 6,27 mil. Kč na jeden kilometr. V roce 2013 průměrný výnos jednoho kilometru oproti roku 2012 lehce poklesl na 6,01 mil. Kč kvůli vyššímu výkonu zvýhodněných ekologických emisních tříd Euro V.  Příčiny poklesu mezi roky 2007 a 2010 nalézáme ve dvou základních faktorech – ekonomické krizi a ve změně struktury zpoplatněné sítě. Zatímco v roce 2007 byly zpoplatněny pouze dálnice a rychlostní komunikace, od 1.1.2008 snižují Více …

Kolik vydělává průměrný kilometr dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy?

Rozdíly v průměrném výnosu mýta na 1 km mezi jednotlivými typy komunikací jsou veliké. Důvodem jsou nejen rozdílné intenzity na komunikacích, ale i výška mýtné sazby, která je pro silnice I.třídy přibližně dvakrát nižší. Výnos 1 km dálnice je tak více než čtyřikrát vyšší než 1 km silnice I. třídy. V roce 2013 vydělal průměrně 1 km dálnice                               8,1 mil. Kč, rychlostní silnice              4,5 mil. Kč a silnice I. třídy                     1,7 mil. Kč.

Jakou část příjmů SFDI činilo v posledních letech mýto a dálniční kupóny?

Hlavním úkolem českého mýtného systému a dálničních kupónů je vytvořit jeden ze zdrojů financování dopravní infrastruktury. V posledních letech systematicky roste podíl mýtných příjmů v rozpočtu SFDI, dálniční kupóny si udržují stabilní podíl. V roce 2012 tvořilo mýto a dálniční kupóny téměř čtvrtinu příjmů SFDI. Důvodem je vedle narůstajících výnosů z mýta a kupónů omezení hlavního historického zdroje SFDI – privatizačních příjmů, který musí být nahrazen. Do budoucna se předpokládá, že podíl mýta a dálničních kupónů v rozpočtu SFDI bude narůstat. Důvodem však není předpokládaný nárůst výnosů z těchto zdrojů, nýbrž pokles ostatních zdrojů. Při současném nastavení sazeb je naopak předpokladem, že Více …

Kolik se vybírá mýta ve srovnání s dálničními kupóny pro osobní auta?

Na mýtném bylo v roce 2013 vybráno 8,55 mld. Kč, což je téměř dvakrát více než na dálničních kupónech. Nicméně rozdíl mezi výnosy na mýtném a dálničních známkách se od roku 2011, kdy to bylo 2,6krát více, snižuje. Přelomovým rokem byl rok 2007, kdy poprvé převzalo mýto roli dálničních kupónů pro nákladní vozidla a autobusy nad 12 tun. V roce 2009 začala platit mýto i lehká nákladní vozidla (nad 3,5 tun) a dálniční kupóny existují od tohoto roku pouze pro osobní vozidla. Porovnáme-li roky 2006 a 2007 pouze z hlediska výnosů nákladních vozidel a autobusů nad 12 tun, je patrný Více …

Jak jsou stanovovány sazby při optimalizaci mýtného systému pro finanční výnos?

Základním cílem optimalizace mýtného systému pro výnos je pokrýt náklady životního cyklu komunikace. Tedy nejen investiční náklady při výstavbě, ale i provoz (např. řízení dopravy, zimní údržba apod.), náklady na opravy a údržbu i větší rekonstrukce. Východiskem pro stanovení sazeb je Směrnice 1999/62/ES ve znění změn Směrnice 2006/38/ES, která stanovuje, jaké náklady mohou být do nákladů životního cyklu započteny. Sazby jsou proto stanovovány dle nákladů životního cyklu komunikace a předpokládané intenzity dopravy na příslušném úseku. Pokud chce provozovatel pro různé typy vozidel stanovit rozdílné sazby (např. dle hmotnosti, či počtu náprav), musí uvažovat i podíl těchto typů vozidel na dopravním výkonu a Více …